Zde stál a bude stát Mariánský sloup. Jak si Praha neváží svých kořenů.
Důležitým zdrojem hrdosti každého města jsou okamžiky, kdy se místní komunita ubrání obléhání. Často sleduji jak z hrdinství svých předků některá města či obce čerpají. Například město Brno se švédské přesile ubránilo v roce 1645, a to i s využitím lsti, kterou denně připomínají zvony na Petrově odbíjející poledne již v 11 hodin. Rád se zastavím u náhrobku Louise Raduita de Souches v kostele sv. Jakuba či v jezuitském konventním kostele vzpomenu na osobnost P. Martina Středy, který byl obráncům duchovní oporou. Připomínka úspěšné obrany města je dodnes živá. Brno vnímám jako město, které je na své dějiny a předky hrdé.
O to více je překvapivé, že z podobného zdroje nedovede čerpat Praha. Místo hrdosti na událost, že se Pražané v roce 1648 ubránili švédské přesile, se v dnešní Praze překrucují dějiny a interpretace uměleckého díla je ideologicky pokřivená. Památkou na úspěch Prahy při švédském obléhání byl Mariánský sloup postavený na Staroměstském náměstí. Ten byl ale 3. listopadu 1918 stržen. Dlouhodobá snaha o obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí mohla vyvrcholit jeho obnovu po sto letech. Jednáním zastupitelstva 14. září 2017 vzala Praha svůj souhlas s obnovou sloupu zpět.
Sloup jako umělecké dílo
Sloup na Staroměstském náměstí byl důležitým klíčem k českému baroknímu sochařství, z jeho velikosti zase čerpalo naše umění v období národního obrození. Pravda, období 19. století či první republiky, posléze ideologicky laděné období komunistické totality, neměly často pro baroko pochopení. Tento negativní pohled na baroko nesdílím, právě naopak. V období barokního umění byli sochaři pracující v Čechách na samém vrcholu tehdejšího světového umění. Mnohá barokní díla považuji za samotný vrchol tvůrčí činnosti člověka, která z mnoha ohledů nebyla dosud překonána. Z tohoto období máme v Praze nedocenitelnou sochařskou galerii na Karlově mostě. Ta byla liniovou sochařskou prezentací, jako protějšek k bodové vertikále, gnomónu, Mariánskému sloupu na Staroměstském náměstí z roku 1652. Autorem sochařské výzdoby byl Jan Jiří Bendl (1610–1680). Pražský sloup postavený podle sloupu v Innsbrucku se stal vzorem pro Mariánské sloupy v Čechách, na Moravě a Slezsku. Pokud se hovoří o odborné diskusi, je její pole právě zde, v uměleckých, architektonických a urbanistických kruzích. Má význam osadit na původní místo kopii, když nemůžeme vrátit originál? Je vytvoření kopie dokladem o současné době a úrovni dnešního sochařství, jsme rádi, že to dovede na slavné barokní období důstojně navázat? Chceme v urbanistické koncepci historického centra města obnovit stav s dominantou, která náměstí po staletí ovládala? A přidat se může i pohled turistického managementu: pomůže sloup dotvořit celkovou urbanistickou a uměleckou atmosféru Prahy, kterou převyšuje většinu světových metropolí?
Sloup jako ideologický symbol
Mariánský sloup postavený na Staroměstském náměstí měl v minulosti smůlu. Byl interpretován jako symbol bitvy na Bílé hoře a Rakousko-uherské monarchie. Jistě ne svou vinou – ale vinou těch, kdo z neznalosti či záměrně tuto interpretaci vytvořili. Dne 3. listopadu 1918 byl sloup svržen rozvášněným davem. Ten plánoval pokračovat na Karlův most a vypořádat se se světeckou galerií kamenných soch. Tomu již zabránili vojáci.
Jedná se o mylnou interpretaci, která se ovšem i dnes hodí do argumentáře odpůrců obnovy sloupu. Dávno po té, co sám iniciátor stržení sloupu Franta Sauer ze Žižkova svého činu před svou smrtí litoval a prosil kněze za odpuštění.
Zde stál a bude stát Mariánský sloup
Že má obnova Mariánského sloupu své odpůrce, je zřejmé na místě, kde stával. Nápisy, že se na místo pro něj vyhrazené vrátí, byly poničené. Je také příznačné, že ideologické brojení proti obnově sloupu se nechce poučit fakty a stále dokola omílá stejnou písničku, že byl sloup postaven jako památník poroby českého národa. Bohužel se nepodařilo vyvrátit onu falešnou interpretaci, která sloup začala před více než sto lety doprovázet.
Město, které si není vědomé svých kořenů
Rozhodnutí zastupitelstva Hlavního města Prahy je smutným dokladem, že si Praha není vědoma svých kořenů. Že dnešní Pražané, zastoupení svými zastupiteli, nectí přání svých předchůdců, aby stála uprostřed Staroměstského náměstí vertikála poukazující k nebi. Umělecké dílo, které pohladí jejich duši a vytrhne je z každodenního shonu.
Každé dílo je dokladem nejen umu svých tvůrců, ale i doby, ve které vzniká. V období českého baroka vznikaly umělecké skvosty, které se mohly zařadit na samý vrchol světového uměleckého dědictví. Dnešní doba tomuto v Praze prostě nepřeje. Sloup je sice skoro hotový, ale aby stál nejraději někde v zahradě, když už. Ještě, že rozvášněný dav v roce 1918 nestrhal i sochy na Karlově mostě, nevyplenil katedrálu či pražské kostely. Či nevypálil Pražský hrad, ten byl přece do dnešní podoby přestavěn za Marie Terezie. To by nám z té Prahy moc nezbylo, a podle modelu současných úvah by nebyla vůle obnovovat, restituovat; oživovat, revitalizovat. Nehrozilo by žádné vyrašení ratolestí ze starých kořenů, žádné Pražské jaro.
František John
Radniční cymbál v Brně odbíjí půl tisíciletí
Velký hodinový dodnes funkční cymbál brněnské radnice má v letošním roce 500 leté jubileum. Ve svém nápisu sice neobsahuje autorské určení, na základě srovnání jej ale můžeme začlenit do díla brněnského zvonařského rodu Haubiců.
František John
Roušky v boji proti koronaviru – je už jasno?
Pokud bychom vyhlásili anketu hledající symbol současné doby, zvítězila by pravděpodobně rouška. Tento „obyčejný“ kus textilie může jako výstižný symbol vyprávět.
František John
Máme se bát koronaviru 2019-nCoV?
S obavou i profesním zájmem sleduji epidemii koronaviru 2019-nCoV v Číně. Zatím se zdá, že se jeho šíření i přes razantní opatření vymklo kontrole.
František John
Ztratí olomoucká radnice svůj hlas?
Budova olomoucké radnice prochází náročnou a velmi potřebnou rekonstrukcí. V rámci obnovy krovu věže je zvažováno, že hodinové cimbály nebudou navráceny do věže a přestanou tak plnit svou roli.
František John
Suchý a kůrovcem napadený, nikoliv modrý les
Několik let trvající sucho je spolu s nedostatečnou a včasnou reakcí na klimatické změny lesním hospodářstvím hlavním důvodem kalamitního stavu v lesích. Na druhou stranu je současná krize varováním.
František John
Jak dál, KDU-ČSL?
Po sečtení výsledků parlamentních voleb bylo vidět ve volebním štábu KDU-ČSL rozladění a zklamání. Navázání na úspěch před čtyřmi lety bylo po vládním angažmá očekáváním lídrů strany.
František John
Největší problém ČR? – Nejsou děti!
Zvláště v předvolebním období se veřejná diskuse, jejímiž aktéry jsou především politické subjekty se svými prezentacemi, zabývá definicí největších problémů naší země.
František John
Moderní umění na Vřesové studánce
Od dětství mám rád poutní místo v Jeseníkách, Vřesovou studánku (1290 m n. m.). Desítky let trvají snahy o jeho obnovu, poslední dobou se uskutečnily důležité kroky k tomuto cíli.
František John
Jak jsme lili zvon
Bývalo dávnou tradicí, že se zvony odlévají v místě, ve kterém slouží. I to je jeden z důvodů, proč se zvoníci spolu s dalšími přáteli pustili do odlití zvonu přímo ve městě, kde působí. Zvon sv. Františka v Zábřeze slouží už rok.
František John
Proč se Lidl zalek kříže
Společnost Lidl odstranila z ilustračních fotografií kostelů řeckého pobřeží použitých na reklamních materiálech kříže. Tento počin, nad kterým se můžeme pousmát či jej odsoudit, je významnou výpovědí o naší společnosti.
František John
Na běžkách místy, kde se 150 let proháněly vlaky
Díky letošní zimě se na běžkách můžete podívat do míst, které přes 150 let ovládala železnice. Opuštěný traťový úsek u Zábřeha.
František John
Na běžkách po opuštěném železničním náspu
V zimním období se díky letošní zimě mohl uplatnit potenciál opuštěného železničního náspu na úseku trati u Zábřeha.
František John
Podvody s globálním oteplováním
Vzestup člověka je spojen s obdobím poslední doby meziledové (geologické období holocén). Nikdo si ústup ledovců samozřejmě nepamatuje.
František John
Zrušit Senát? To raději Poslaneckou sněmovnu
Výsledek druhého kola senátních voleb spolu s debaklem hnutí ANO opětovně vyvolal diskusi nad významem Senátu. Pokud bychom zvažovali chytnout do Ústavy a jednu z komor Parlamentu ČR zrušit, adeptem by za mě byla komora dolní.
František John
Olomoucká krajská koalice: opoziční smlouva s podporou ANO
Na koalici uzavřené po letošních volbách v Olomouckém kraji je nejvíce zarážející to, že ji uzavřely strany, které se proti sobě dlouhodobě velmi vymezovaly. A to na vládní úrovni i v krajské kampani.
František John
Unijní svátek 7. 10. : vítězná bitva u Lepanta
Pokud by měla mít Evropská unie svůj unijní svátek, navrhloval bych 7. 10. Tento den v roce 1571 jsme zvítězili nad rozpínajícím se islámem a uchovali křesťanský charakter Evropy pro další staletí.
František John
Co bude letošních 30 korun u lékaře?
Krajská politika bývá lidem velmi vzdálená. Veřejnost nemá jasnou představu o tom, co kraje mají v kompetenci, v majetku, za jakou sféru veřejného života krajští politici zodpovídají a mohou ji tedy i reálně ovlivnit.
František John
Olomoucký kraj severu Moravy nepomohl
Na zasedání Olomouckého kraje konaném 23. září 2016 bylo otevřeno téma zastavování rychlíků ve stanici Zábřeh na Moravě, respektive plánované zrušení zastavování některých rychlíků Českých drah, které doposud v Zábřeze zastavují.
František John
Proč jsem proti kanálu Dunaj – Odra – Labe
Vzpomínám na jednu z prezidentských návštěv Miloše Zemana v Olomouckém kraji. V Litovli jsem při prezidentském setkání se starosty ORP (obcí s rozšířeno působností) otevřel téma výstavby kanálu Dunaj – Odra – Labe.
František John
Ostuda a naděje Hanáckého Jeruzaléma
Prostějov, přezdívaný kvůli své někdejší silné židovské komunitě Hanácký Jeruzalém, byly minulý týden svědkem nezvyklých scén. Rabíni z několika zemí se skláněli a modlili nad zemřelými židovského národa.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1111x