Roušky v boji proti koronaviru – je už jasno?
Rouška reprezentuje řadu skvělých vlastností našeho národa. Nejen vynalézavost při její výrobě, ale také ochotu zapojit se do společného projektu zvládnutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 a připravenost pomoci druhým. Do jejich výroby nejen pro sebe a vlastní rodinu, ale i široké okolí, se zapojil nespočet občanů. Mnozí oprášili staré šicí stroje, jiní zase využívali nejmodernějších technologií pro přípravu střihů, výrobu látek z nanovláken či 3D tisk ochranných pomůcek. Stejně jako masivní samozásobitelství a distribuce, projevila se odolnost našeho národa i v rychlém osvojení si jejich používání.
Za běžných podmínek bychom čekali, že nošení roušek bude předcházet karanténním opatřením ze strany centrálních orgánů politické moci. Bylo tomu ale přesně naopak. Pod vlivem děsivého vývoje pandemie v Itálii se naše vláda konečně rozhodla situaci řešit. Roušky a další materiál, například respirátory, desinfekce či dostatečné kapacity pro testování zdravotního stavu, však v té době ještě nebyly k dispozici. V prvních opatřeních se tak vláda soustředila na omezení pohybu obyvatel jako jeden z nástrojů pro zamezení šíření viru při kontaktu. Nařízení ohledně nošení roušek jako bariér přenosu infekce byla vydána až v okamžiku, kdy se rouškami společnost sama zazásobovala a jejich nošení se stalo lidovou samozřejmostí. Avízovaná a slibovaná pomoc ze zahraničí byla v tu dobu stále ještě v nedohlednu.
Do budoucna by mělo být nošení roušek v hierarchii boje s epidemií na prvním stupni, před zaváděním karantény, mělo by ji časově předcházet. Při jejímu uvolňování to bude zase naopak, pohyb už bude umožněn, ovšem stále s rouškami.
Překvapující není pouze schopnost občanů naší země pořídit si roušky. Na počátku 20. let 21. století je s podivem, že neexistuje jednoznačná shoda na tom, zda roušky vůbec fungují. Jedná se přece o měřitelný jev, který se dá hygienickými a epidemiologickými metodami otestovat poměrně snadno. Očekávali bychom, že v době, kdy má tato zbraň v boji proti koronaviru SARS-CoV-2 začít používat, nebudou probíhat diskuse o tom, zda a jak je účinná. To je téma pro zdravotnickou vědeckou komunitu - snad bude mít i Světová zdravotnická organizace (WHO) jejíž lékař Michael Ryan nošení roušek zpochybňoval, brzy jasno. I zde však máme podezření, že jsou vyjádření zpochybňující nošení roušek motivována spíše politicky. Jednoduše řečeno, materiál není k dispozici a zpochybnění jeho významu je snazší, než jej zajistit.
Roušky ale ukázaly také další věc. Jak jsme, i přes vynalézavost našich občanů, v globalizovaném světě závislí na ostatních státech, konkrétně na čínské „pomoci“ či lépe řečeno obchodní spolupráci. To je důležité téma pro naši národní bezpečnost. Kéž by byla naše země opět schopna vygenerovat potřebný počet ochranných prostředků či léků vlastními silami…
Poučit bychom se skutečně měli. Zavádění karanténních opatření má svůj velký nezastupitelný význam, a to také tam, kde není v dostatečném množství k dispozici materiál a zdroje pro boj s nemocí (ochranné prostředky, zdravotnický materiál včetně testů, zdravotnické kapacity). To je případ České republiky. Zvládnutí epidemie v Jižní Koreji, Japonsku či Hong-Kongu se obešlo bez razantního omezení života v zemi právě díky dostupnosti a používání roušek a dalšího zdravotnímu materiálu či masivnímu testování a kontrolám, s využitím informačních technologií. Bez dramatických dopadů na život v zemi včetně hospodářského. Masivní rozšíření viru a pandemii akcelerovala moderní globalizovaná společnost. I k jejímu zvládnutí tak musí přispět moderní metody, které jsou dnes dostupné.
František John
Radniční cymbál v Brně odbíjí půl tisíciletí
Velký hodinový dodnes funkční cymbál brněnské radnice má v letošním roce 500 leté jubileum. Ve svém nápisu sice neobsahuje autorské určení, na základě srovnání jej ale můžeme začlenit do díla brněnského zvonařského rodu Haubiců.
František John
Máme se bát koronaviru 2019-nCoV?
S obavou i profesním zájmem sleduji epidemii koronaviru 2019-nCoV v Číně. Zatím se zdá, že se jeho šíření i přes razantní opatření vymklo kontrole.
František John
Ztratí olomoucká radnice svůj hlas?
Budova olomoucké radnice prochází náročnou a velmi potřebnou rekonstrukcí. V rámci obnovy krovu věže je zvažováno, že hodinové cimbály nebudou navráceny do věže a přestanou tak plnit svou roli.
František John
Suchý a kůrovcem napadený, nikoliv modrý les
Několik let trvající sucho je spolu s nedostatečnou a včasnou reakcí na klimatické změny lesním hospodářstvím hlavním důvodem kalamitního stavu v lesích. Na druhou stranu je současná krize varováním.
František John
Jak dál, KDU-ČSL?
Po sečtení výsledků parlamentních voleb bylo vidět ve volebním štábu KDU-ČSL rozladění a zklamání. Navázání na úspěch před čtyřmi lety bylo po vládním angažmá očekáváním lídrů strany.
František John
Největší problém ČR? – Nejsou děti!
Zvláště v předvolebním období se veřejná diskuse, jejímiž aktéry jsou především politické subjekty se svými prezentacemi, zabývá definicí největších problémů naší země.
František John
Moderní umění na Vřesové studánce
Od dětství mám rád poutní místo v Jeseníkách, Vřesovou studánku (1290 m n. m.). Desítky let trvají snahy o jeho obnovu, poslední dobou se uskutečnily důležité kroky k tomuto cíli.
František John
Jak jsme lili zvon
Bývalo dávnou tradicí, že se zvony odlévají v místě, ve kterém slouží. I to je jeden z důvodů, proč se zvoníci spolu s dalšími přáteli pustili do odlití zvonu přímo ve městě, kde působí. Zvon sv. Františka v Zábřeze slouží už rok.
František John
Zde stál a bude stát Mariánský sloup. Jak si Praha neváží svých kořenů.
Dlouhodobá snaha o obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí mohla vyvrcholit jeho obnovu po sto letech. Na jednání zastupitelstva 14. září 2017 vzala Praha svůj souhlas zpět.
František John
Proč se Lidl zalek kříže
Společnost Lidl odstranila z ilustračních fotografií kostelů řeckého pobřeží použitých na reklamních materiálech kříže. Tento počin, nad kterým se můžeme pousmát či jej odsoudit, je významnou výpovědí o naší společnosti.
František John
Na běžkách místy, kde se 150 let proháněly vlaky
Díky letošní zimě se na běžkách můžete podívat do míst, které přes 150 let ovládala železnice. Opuštěný traťový úsek u Zábřeha.
František John
Na běžkách po opuštěném železničním náspu
V zimním období se díky letošní zimě mohl uplatnit potenciál opuštěného železničního náspu na úseku trati u Zábřeha.
František John
Podvody s globálním oteplováním
Vzestup člověka je spojen s obdobím poslední doby meziledové (geologické období holocén). Nikdo si ústup ledovců samozřejmě nepamatuje.
František John
Zrušit Senát? To raději Poslaneckou sněmovnu
Výsledek druhého kola senátních voleb spolu s debaklem hnutí ANO opětovně vyvolal diskusi nad významem Senátu. Pokud bychom zvažovali chytnout do Ústavy a jednu z komor Parlamentu ČR zrušit, adeptem by za mě byla komora dolní.
František John
Olomoucká krajská koalice: opoziční smlouva s podporou ANO
Na koalici uzavřené po letošních volbách v Olomouckém kraji je nejvíce zarážející to, že ji uzavřely strany, které se proti sobě dlouhodobě velmi vymezovaly. A to na vládní úrovni i v krajské kampani.
František John
Unijní svátek 7. 10. : vítězná bitva u Lepanta
Pokud by měla mít Evropská unie svůj unijní svátek, navrhloval bych 7. 10. Tento den v roce 1571 jsme zvítězili nad rozpínajícím se islámem a uchovali křesťanský charakter Evropy pro další staletí.
František John
Co bude letošních 30 korun u lékaře?
Krajská politika bývá lidem velmi vzdálená. Veřejnost nemá jasnou představu o tom, co kraje mají v kompetenci, v majetku, za jakou sféru veřejného života krajští politici zodpovídají a mohou ji tedy i reálně ovlivnit.
František John
Olomoucký kraj severu Moravy nepomohl
Na zasedání Olomouckého kraje konaném 23. září 2016 bylo otevřeno téma zastavování rychlíků ve stanici Zábřeh na Moravě, respektive plánované zrušení zastavování některých rychlíků Českých drah, které doposud v Zábřeze zastavují.
František John
Proč jsem proti kanálu Dunaj – Odra – Labe
Vzpomínám na jednu z prezidentských návštěv Miloše Zemana v Olomouckém kraji. V Litovli jsem při prezidentském setkání se starosty ORP (obcí s rozšířeno působností) otevřel téma výstavby kanálu Dunaj – Odra – Labe.
František John
Ostuda a naděje Hanáckého Jeruzaléma
Prostějov, přezdívaný kvůli své někdejší silné židovské komunitě Hanácký Jeruzalém, byly minulý týden svědkem nezvyklých scén. Rabíni z několika zemí se skláněli a modlili nad zemřelými židovského národa.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1111x