Máme se bát koronaviru 2019-nCoV?

S obavou i profesním zájmem sleduji epidemii koronaviru 2019-nCoV v Číně. Zatím se zdá, že se jeho šíření i přes razantní opatření vymklo kontrole.

Byť jsou informace o viru, průběhu nákazy a další perspektivě velmi kusé, je zřejmé, že je situace, minimálně v Číně, velmi vážná. Tamní úřady k ní opatřeními či informováním veřejnosti přistupují mnohem zodpovědněji, než při řešení epidemie příbuzného viru SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome; syndrom náhlého selhání dýchání) v roce 2002. I přes přísnou karanténu se virus šíří dál, a to i do dalších zemí.

Přesná predikce dalšího vývoje se neobejde bez vstupních údajů, nicméně základní charakteristika viru je už dnes velmi alarmující. Velký vliv na další vývoj epidemie budou mít následující vzájemně související proměnné:

• nakažlivost. Z dosud uváděných údajů je zřejmé, že jeden nakažený může nakazit 2,5-3 zdravé lidi, někdy bylo toto číslo dokonce přes 10. I číslo dva by znamenalo geometrickou křivku růstu s exponenciální funkcí. Tento teoretický předpoklad naštěstí souvisí s další proměnnou, imunitou. Důležitou proměnnou pro šíření bude poměr, kolik lidí z těch, kdo se s nemocným setkali, onemocní. Je zřejmé, že se zde bude jednat o funkci vzájemných interakcí související s hustotou obyvatel, toto číslo mohou snížit zábrany pro šíření viru.
• imunita. Šíření infekce bude ovlivněno tím, zda všichni jedinci, kteří se s virem setkají, onemocní; a zda ti, kdo onemocní, získají adaptivní imunitu. Z dostupných informací je zřejmé, že je virus smrtelný pro lidi starší či se sníženou imunitou. To ovšem neznamená, že nemoc nemůže postihnout i další věkové skupiny, kteří pak budou přenašeči, a to i v latentní fázi.
• způsob šíření. Epidemie souvisí s tím, že se virus šíří vzduchem.
• přenašeči. Z důvodu přenosu viru mezi lidmi ale zřejmě není přenášení prostřednictvím zvířat (zoonóza) v tuto chvíli důležitým faktorem.
• inkubační doba. Tento faktor bude hrát významnou roli z několika hledisek. Schopnost včasné diagnózy nemoci bude rozhodující pro opatření k zabránění šíření nákazy. Dle publikovaných údajů nemusí nemocný člověk v případě této infekce hned rozpoznat, že je infikován virem, a může ji dále přenášet, tedy je infekční již během inkubační doby. Zatím je uváděna inkubační doba až 10 dní. Problémem včasné diagnózy jsou symptomy obdobné s chřipkou.
• rychlost geografického šíření viru, tento faktor výrazně souvisí s mobilitou v dnešním globalizovaném světě
• schopnost viru mutovat, měnit svou genetickou informaci. To může mimo jiné znesnadnit jeho diagnózu či léčbu
• s kontrolou infekce prostřednictvím léčby, jednak symptomů, jednak aplikací léku zastavující replikaci viru v těle. Vývoj tohoto léku bude zřejmě záležitostí let.
• opatřeními pro snížení šíření viru v lokálním i velkém geografickém hledisku, od izolace jednotlivých pacientů po uzavření dopravních cest včetně letišť. Tato opatření jsou jistě nepopulární a mají značné dopady na ekonomiku, nicméně je zde třeba zohlednit princip předběžné opatrnosti.

Globalizovaná společnost je charakteristická nebývalou mobilitou celosvětové populace, která nahrává šíření epidemie. Současně ale zase umožňuje sdílení informací či výsledků vědecké práce. Environmentalistům dává současný vývoj zapravdu také v dlouhotrvající kritice podmínek na čínských tržištích, kde je velké množství (chráněných a kriticky ohrožených) živočichů drženo v nevhodných podmínkách. Podle všeho je právě zde, v přenosu viru z hada na člověka, původ infekce. Na hada byl vir přenesen zřejmě z netopýra, a to právě ve zmíněném prostředí tržišť.